Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Environmentální dopad zvýšení teploty vzhledem k postupu klimatických změn je bezesporu jednou z velkých záhad, které se věda snaží objasnit. Ačkoli jsou známy obecné důsledky, problém spočívá v tom, vědět, kdy k tomu dojde a jakým konkrétním způsobem to ovlivní ten či onen region.
Stejně tak je u moci cíl předpovědět jak chaos způsobený změnou klimatu vyvolá reakce na různých úrovních, mnohé z nich v řetězci, spojené přímo či nepřímo. Stručně řečeno, existuje mnoho otázek, které ještě potřebují odpověď, ale je také možné zhruba určit, jaká bude zásah do životního prostředí být očekáván. Právě na tyto obecné závěry se zaměříme.
Nárůst o 4 stupně do roku 2100
Pokud emisí z plyny skleníkový efekt pokračovat současným tempem, scénář je velmi pesimistický. Je ale také pravda, že vědci pracují s určitými modely, na základě kterých vyvozují určité závěry. Nedá se tedy říci, že určité teploty budou dosaženy do konce století jako neměnná předpověď.
Důvod je jednoduchý: v případě, že se podmínky uvažované v modelu nebo vzoru použitém k provedení výzkumu z jakéhokoli důvodu výrazně liší (jako je například nižší emise skleníkových plynů v důsledku změny energetického modelu nebo např. pro objevování nového technologií, atd.) by jeho spolehlivost byla logicky nižší.
Po vyjasnění se podívejme, jaký dopad na životní prostředí se očekává, když teploty podle vědy rostou. K tomu uveďme prognózu IPCC, mezivládní skupiny expertů na změnu klimatu nebo Mezivládního panelu pro změnu klimatu, odtud její zkratka.
IPCC odhaduje, že by se teplota Země mohla do roku 2100 zvýšit v průměru o 4 stupně Celsia. V nejlepším případě to bude asi o 2 stupně, oproti teplotě, která byla v předindustriální éře.
Ostatní studie také rigorózní očekávají vyšší teploty v určitých oblastech planety a mohou stoupnout o 6 stupňů Celsia nebo dokonce přidat ke rtuti o 8 stupňů více. Nedávno to uzavřela například nová studie Asijské rozvojové banky (ADB), ve které analyzovala důsledky klimatických změn v Asii a Tichomoří.
Co by se stalo, kdyby se teplota zvýšila o 2 stupně?
Takovou scénu však není nutné malovat dramatický takže planeta (včetně přírodních a lidských ekosystémů) trpí velkými dopady. Pokud průměrná teplota planety stoupne o 2 stupně, čemuž se snažíme zabránit koordinací globálního úsilí, následky by byly nevratné.
Pokud však budeme pokračovat ve stávajícím tempu emisí, překročíme tuto hranici do roku 2050, uvádí IPCC. Jinými slovy, jsme na hranici této červené čáry a tento bod, odkud není návratu, bude znamenat nárůst ekologických problémů, které již trpí, zvýšení jejich intenzity a frekvence (extrémní události) a také výskyt nových.
Nějaký, předvídatelný, ale ne všechny, s tím, jak se jejich výskyt v té či oné oblasti trvale nebo dočasně objeví náhodným způsobem nebo, chcete-li, podle logiky, která se vymyká vědě. Přirovnání ruské rulety by v tomto případě mohlo pomoci pochopit, o co jde.
Extrémní události a další důsledky klimatických změn
Důsledky toho environmentální fenomén způsobené globálním oteplováním pokrývají širokou škálu problémů. Mimo jiné: omezení základních zdrojů, které způsobí vodní, potravinové nebo jiné krize, stejně jako sucha, vlny veder, více požárů, větší záplavy, zvýšení hladiny moří, změny v ekosystémech a snížení potenciálu, který mají různé úložiště uhlíku přirozené, jako je vegetace nebo oceány.
Rozsah jeho dopadu se bude v různých oblastech planety lišit, protože změna klimatu je charakterizována obecnými trendy, které se na místní úrovni liší mnohem nepředvídatelnějším způsobem, když chceme dělat prognózy v určitém datu.
Z dlouhodobého hlediska však věda předpověděla zánik mnoha ostrovů a pobřežních měst, ať už kvůli tomu, že jsou pod vodou, nebo kvůli extrémním událostem, které je činí neobyvatelnými, jako je například nedostatek vody nebo extrémní počasí.
Z hlediska životního prostředí si tyto změny vyžádají velké proměny na geografické úrovni, pokud jde o faunu a flóru (zelená Arktida a stále teplejší Evropa, postižená například fenoménem desertifikace), a to jak migrací, tak způsobením vymírání a také přínosem pro některé druh. V současné době rostoucí teploty již snižují velikost různých zvířat.
Lidské bytosti budou také trpět více úmrtími kvůli nedostatku jídla a vody způsobenému extrémními událostmi a také klimatickými migracemi. Masivní nárůst klimatických uprchlíků se očekává v Mexiku a Střední Americe, východní Africe a východní Asii, i když půjde o obecný jev, který nelze omezit na tyto oblasti. Lidské pohyby, které budou mít zase dopady na životní prostředí.
K tomu je třeba připočíst další faktory, které tyto důsledky rovněž ovlivňují, jako je nárůst znečištění nebo postup šestého velkého masového vymírání, jehož dopad na životní prostředí je ohromný. To znamená, že bude absorbovat CO2 z atmosféry.
Řešení, jak je tomu často v jiných oblastech ekologie, vyžaduje rozhodnou reakci, kterou bychom mohli dobře definovat jako revoluční. Poloviční řešení se nevyplatí. Pouze jediná reakce, jejíž pilířem byla změna energetický model a konzumu, mohlo by to změnit.
Závěry.
Takový je účel klimatického paktu dosaženého na konferenci Organizace spojených národů o Klimatická změna, i když má stále mnoho slabin. Mimo jiné oznámení o jejím opuštění ze Spojených států, stejně jako nezávazný charakter či stanovení specifičtějších cílů a na druhé straně povinné.
Vaším cílem je udržet globální oteplování pod 2 stupně Celsia tedy není náhoda. V ideálním případě se předpokládá, že nárůst nepřesáhne 1,5 stupně Celsia. Protože zkrátka vyhnout se dopadům rostoucích teplot na životní prostředí znamená zachovat rovnováhu planety a tedy i světa, jak ho známe.
Pokud si chcete přečíst více článků podobných Vliv rostoucích teplot na životní prostředíDoporučujeme, abyste vstoupili do naší kategorie Změna klimatu.
