Atmosféra je vrstva tvořená plyny, která pokrývá planety a satelity vesmíru, avšak ne všechny atmosféry jsou stejné, protože jejich složení se liší v závislosti na vlastnostech planety, kterou pokrývají. Je třeba poznamenat, že složení zemské atmosféry je ve Sluneční soustavě jedinečné, a přestože dnes máme přístup k velkému množství informací o její struktuře a funkcích, v Ecologista Verde jsme si jisti, že vás stále dokážeme překvapit. abys nějaké poznal vědecké kuriozity o atmosféře že jste to určitě nevěděli.
Atmosféra vyvíjí tlak na naše okolí a na nás samotné, konkrétně působí tlakem 1,03 kg/cm² nad hladinou moře. Tento tlak je co zabraňuje odpařování našich tělesných tekutin. Pokud by neexistovala zemská atmosféra, neexistoval by ani tento tlak, takže naše krev by byla schopna poškodit náš kardiovaskulární systém.
Nachází se v jedné z vrstev atmosféry, tzv troposféra, kde je většina částic a plynů udržována v suspenzi. Mezi těmito částicemi a plyny najdeme vodní páru. Právě díky vodní páře suspendované v troposféře mohou vznikat a následně vznikat mraky atmosférické jevy jako déšť.
Od té doby je to vynikající regulátor brání slunečním paprskům, aby nás spalovaly přes den a mrznout v noci. Na jedné straně totiž ozón obsažený v stratosférajedna z nejvyšších vrstev atmosféry, absorbuje ultrafialové záření pocházející ze slunce, které brání tomu, aby nás poškodilo. Na druhou stranu oxid uhličitý a vodní pára brání úniku slunečních paprsků, které vstupují na povrch, udržet dostatek tepla takže teplota planety je víceméně stabilní.
Právě tak se rozumí, proč je ozonová vrstva tak důležitá, na druhou stranu se chápou i velké problémy, které s sebou její ztráta nese.
Každý den se do atmosféry dostane velké množství pevných těles, jako jsou meteority z vesmíru. z nichž většina se rozpadá v mezosféře aniž by se dostal na zemský povrch. Jeho rozpad je způsoben třecí silou, ke které dochází mezi meteoritem a mezosférou, což vede ke vzniku jevu známého jako padající hvězdy.
Světlo ze slunečních paprsků je bílé. Je to výsledek interakce s atmosférou, která vytváří charakteristickou namodralou barvu oblohy, stejně jako žluté, oranžové a načervenalé tóny typické pro západy slunce. Že vnímáme jednu nebo druhou barvu, závisí na různých vlnových délkách barev a částic prachu, popela nebo vodní páry, které existují v atmosféře. Ve skutečnosti je to složení vzduchu, díky kterému je modrá vlnová délka nejviditelnější.
Vzduch v atmosféře je a vynikající zvukový vodič, který umožňuje naši komunikaci, jelikož bez existence atmosféry by se zvukové vlny nemohly šířit a my bychom nemohli zvuky vnímat ani šířit. Kromě ionosféra Má velký vliv na odraz rádiových vln, umožňuje jim urazit větší vzdálenosti, než by tomu bylo na zemském povrchu.
Podmínky a složení zemské atmosféry jsou tím, co umožňuje život. Skládá se tedy z větší části z kyslíku a dusíku s dalšími plyny, které jsou v menším podílu, jako je vodík, vodní pára, oxid uhličitý, ozón a vzácné plyny. Každý z nich má a specifické vlastnosti a vlastnosti které umožňují naši existenci:
Pokud si chcete přečíst více článků podobných Vědecké zajímavosti o atmosféře, doporučujeme vstoupit do naší kategorie Zajímavosti Země a vesmíru.