Porozumění městům. Živý a ekologický urbanismus.

Ekologický a zelený urbanismus

Z pohledu urbanismus Z měst je pocit, že chodec nebo kolemjdoucí je v mnoha městech světa tím velkým zapomenutým, téměř věčný, kazuisticky ve větším objemu v těch městech střední nebo menší velikosti s odkazem na průměr země, kterou navštívíme, popř. v důsledku zanedbávání zapomenutého urbanismu nebo okleštěnou ekonomickou situací správních orgánů, které více upadají kvůli jiným aspektům, které mají být pro společnost větším přínosem.

Realita je taková, že vozidla, nesouvislé architektonické prvky a mnoho dalších aspektů převažují nad uživatelem, který bude žít ve městě po celý svůj život, nesoudržnost či nekoherence je realitou, kterou je třeba změnit, aby se začalo město obnovovat pro chodce a rozumně zapojit koncepce měst a ekologický urbanismus v daném biotopu.

Definice ekologického urbanismu:

Koncept se rodí zpotřeba přistupovat k městskému plánování a městskému prostředí z environmentálního a ekologického přístupu jako praktická a nápaditá metoda, jak čelit realitě města, s cílem nakreslit množný, komplexní a nuanční obraz, který městský systém získává, když je studován z ekologické perspektivy

Jak se můžeme učit od měst

Pokud jako výchozí bod odmítneme cíl žít ve městech kvalitně a že jsou „laskavější“, musíme se naučit vidět, jak v nich reagujeme, jak se chováme a pohybujeme, a začít chápat koncept zeleného urbanismu. Budeme muset studovat lidské chování ve městěHomo Sapien v městském prostředí.

Jako výchozí bod navrhujeme zopakovat si klíčové body knihy Jak studovat veřejný život (napsali Jan Gehl a Birgitte Svarre - Gehl Architects), kde nám ukazují některé metody, které používají ke studiu lidských bytostí v městském prostředí. V knize lze identifikovat několik vodítek pro studium městského prostoru tváří v tvář kolemjdoucímu:

Zmapovat: Vědět, jaké je město.

Kreslit: Identifikujte pohyb osob. Poskytněte informace o vzorcích v konkrétní oblasti. (Viz také v tomto ohledu Co je to DOT město)

Hledejte stopy: Aktivita kolemjdoucích Kde se zastaví?… Proč se zastaví?… Odpočinková místa, odpočívadla, proč většina z nich odbočuje v rohu doprava nebo doleva… atd.

fotografie: Je to způsob humanizace dat. Důraz je kladen na interakce a situace, ke kterým na ulici dochází.

Anotace dat přes deník: Kontinuita ve studiu by měla být povinností, a proto je nutné si zapisovat poznámky a být velmi pečlivý.

Pilotní jízdy: Cílem je, aby si pozorovatel mohl všimnout problémů a detailů, které lze zlepšit.

Se shromážděnými daty budeme schopni porozumět potřebám chodců, jako příklady podle Jana Gehla:

  • Park s vysokou přítomností žen obvykle naznačuje, že jde o bezpečné místo. "Pokud zjistíte opakovaný pokles vaší přítomnosti, znamená to, že se snižuje pocit bezpečí." Gehl staví na výzkumu, jako byl ten, který provedl v Bryant Parku v New Yorku, kde zjistil, že optimální rovnováha byla 52 % žen versus 48 % mužů mezi 13. a 18. hodinou.
  • Rychlost, jakou jedinec prochází určitým místem, a čas strávený v jeho rozích může poskytnout informaci o kvalitě daného prostoru.
  • Lidé chodí rychleji ráno a odpoledne. V poledne to berou klidněji. Podle očekávání se pohybují rychleji ve všední dny než o víkendech
  • Určete vzdálenost, kterou je občan ochoten ujít, aby použil veřejnou dopravu.
  • Zjistěte, že v závislosti na venkovní teplotě chodí kolemjdoucí rychleji nebo pomaleji nebo v jaké době je tam více nebo méně lidí.

Fotografie patří ke studii provedené Gehl Architects o městě Seattle.

Kritéria pro vytvoření dobrého veřejného prostoru pro chodce:

1) Ochrana proti provozu a nehodám
2) Ochrana před kriminalitou a násilím (život na ulici, sociální struktura, identita, noční osvětlení)
3) Ochrana před nepříjemnými podněty (hluk, kouř, zápach, špína)
4) Možnost chodit (adekvátní prostory k tomu, dobře navržené změny úrovní)
5) Možnost stání (odpočívadla, fyzické opory k tomu)
6) Infrastruktura k sezení (lavičky k odpočinku)
7) Schopnost pozorovat (nerušené linie pohledu, dobré osvětlení v noci)
8) Schopnost naslouchat a mluvit (střední hluk, vzdálenost mezi lavicemi)
9) Scénáře ke hře a relaxaci (hra, tanec, hudba, divadlo, improvizované projevy, různé věkové kategorie a typy lidí)
10) Služby malého rozsahu (cedule, mapy, koše, poštovní schránky)
11) Design, aby si užil klimatické prvky (slunce, teplo, chlad, větrání, estetika)
12) Design pro vytváření pozitivních zážitků (estetické kvality, rostliny, květiny, zvířata)

Jako připomínka a doplňující materiál k příspěvku… «Více než 30 manuálů pro ucelený urbanistický design«.

Tři zajímavosti:

  • Cohousingový model. Další způsob, jak porozumět urbanizaci.
  • Didaktická příručka základních principů bioklimatického designu
  • Udržitelný rozvoj. Principy a typy udržitelnosti

Indikátory udržitelnosti měst:

Dalším aspektem, který bychom měli přezkoumat, je „udržitelnost ve městě“. Identifikovat nebo rozpoznat, ve kterých oblastech bychom měli jednat důrazněji nebo jaké aspekty bychom měli změnit. V tomto okamžiku můžeme šablonu implementovatindikátory udržitelnosti měst: (Patří k tomuto dokumentu ZDE - Který je součástí knihy «El Urbanismo Ecológico» od Salvadora Ruedy Palenzuely a dalších)

Studie, kterou obrázek představuje, se týká projektu ekologického sousedství ve městě Figueres (Katalánsko), kde je uveden popis minimálních a žádoucích cílů. Stejně tak se objevuje i míra vazby (silná nebo slabá) každého z indikátorů se složkami řídící funkce a různými oblastmi městské obyvatelnosti.

To si musíme pamatovat Města jsou pro občany a jako taková je nutností urbanizovat, budovat, plánovat koherentně přizpůsobovat je používání a každodennímu životu občanů s efektivní ekologickou odpovědností a zároveň šetrné k kolemjdoucím.

Zelená infrastruktura:

Před ne mnoha lety zpráva „Živá města: přehodnocení zelené infrastruktury“(Přístup ke zprávě ZDE – Od poradenské společnosti Arup ve spolupráci s krajinnou architekturou a Foresight + Inovace), kde jsou analyzovány a reflektovány globální problémy, jako je růst populace ve městech, nedostatek zdrojů, riziko městských povodní nebo klimatické změny a jejich budoucí dopady na dnešní města a jejich obyvatele.

Jak uvedl Tom Armor (krajinářský architekt ve společnosti Arup)… "The Parkland Obvykle nejsou prioritou městského plánování, ať už kvůli nákladům, nedostatku prostoru nebo nedostatku vize o výhodách, které mohou nabídnout. Měl by však být více zohledněn jeho dopad na zdraví a blahobyt občanů a jeho příspěvek ke snížení znečištění.

Měli bychom podporovat design měst, která zohledňují biologickou rozmanitost, s kvalitním prostředím pro život, práci a zábavu, kde lidé mohou vést zdravější a šťastnější život. Vzhledem k tomu, že prostor ve městech je stále žádanější, plánování potřeb zeleně by nemělo být volitelným trendem, ale základním požadavkem. Potřebujeme pojmout naše prostředí prostřednictvím vícevrstvého designu, maximálně využít stávající prostory a efektivněji je přizpůsobit.“

Chceme upozornit, že v souvislosti s tímto tématem jsme vytvořili článek označený názvem "Živá architektura" z ovacen.com/arquitectura-viva-de-pobres-ricos kde je prezentována městská akce, která byla postupem času přizpůsobena potřebám konkrétní komunity.

… .

Zajímavé odkazy:

  • Krásné obrázky a fotografie (22 portálů ke stažení s kvalitními fotografiemi architektury a přírody)
  • Opalování. Praktický případ
  • Jak barva ovlivňuje architekturu.
  • Přirozené osvětlení.
  • Zlepšení efektivity budov.
  • Architektura s kontejnery.
  • Dřevo a architektura. (Více než 30 návodů)

Pokud se vám článek líbil, ohodnoťte a sdílejte!

Populární příspěvky